Zimni zastavení

Mít československého vlčáka znamená být hodně v pohybu. Nejraději mám ty klidné ranní procházky ještě tichou krajinou. Díváme se na východ slunce a užíváme společné chvíle. Ale vždycky to tak není. Mám rád i ty okamžiky, kdy počasí ukazuje co umí. Třeba chumelenici, nebo vichr, i ledové krystaly, co řežou do tváří.  Mám pocit, že vlčákům je to jedno. Jejich kožíšek je nad veškerou lidskou hi-tech. Ale stejně, jít s nimi krajinou, sledovat, jak si užívají a vnímají okolí.. Hodně mě naučili. Vidím dnes věci, které jsem dřív nevnímal. Rád se s nimi na chvíli zastavím a jsem rád, že můžeme být v tom uspěchaném světě chvíli spolu. Prostě si tu chvíli užít..