Naše krkonošská smečka dostala nabídku natáčet pro německou televizi ZDFfilm Rubezahl Schatz (Krakonošův poklad). Bude běžet u nich na vánoce. Než jsme prošli, museli na naši naučit dělat mrtvé, zůstávat na místě, vrčet a cenit zuby na povel. Pak přišlo běhat vedle koní a nelovit je. A na závěr prý aby vrčením zastavil koně i s jezdcem. Na koně jsme měli trénink, ostatní trénovali sami. Prošli jsme a dostali scénář a rozpis natáčecích dnů. V praxi to ale bylo všechno trochu jinak. Scény se připravovali většinou na místě a tam jsme se vždy dozvěděli, co bude náš vlčí představitel Krakonoše muset zvládnout. Jako hlavního herce jsme vybrali Arrtíka (Arrtac Buddywolf) a jako jeho zástupce Emmy Kuklík, protože jsou si podobní. Nakonec ale ve filmu bude i Ferral, kdy jeho vrčení bylo nejlepší .... Mrtvé vůbec nehráli, zato různé běhání, zastavování na přesném místě, koukání do kamery a běhání po předem určené trase si Arrtík užil dostatečně. A taky odložení ve stoje ...
Naše zkušenost s natáčením... pořád se na něco čeká, jdeme na plac a scéna se točí několikrát. Režiseři mají někdy opravdu nesplnitelné představy při natáčení na jeden záběr. Třeba - akce v lese v pískovcových skalách. Vlk vyběhne zpoza skály proběhne určenou trasu mezi stromy a vybíhá do skalní rozsedliny. Za ním jedou jezdci na koních - hraběnka a Frieder. Hraběnka má nádherného černého frízského koně, jeho dusot zní celým lesem. Vlk se v horní třetině rozsedliny zastaví, obrátí se na pronásledovatele, chvilku je bude pozorovat a dívat se do kamery, pak se obrátí a pokračuje dále rozsedlinou nahoru. To všechno tak, aby v záběru kamer nikdo nebyl z těch, co Arrtíka ovládají vidět. Do rozsedliny se nikdo schovat nemůže. Další scéna - jezdci jedou po cestě a pronásledují vlka, který běží lesem. Ten najednou v přesně určeném místě vběhne na cestu a postaví se proti jezdcům a zastaví jejich koně. Chvíli pozoruje hraběnku a pak se otočí a odběhne po cestě dozadu. Abychom tohle všechno dokázali, museli jsme Arrtíka z různých skrytých míst ovládat často i tři najednou. Arrtík byl skvělý, rychle se učil a téměř všechny scény dokázal na jeden zátah. A dokonce už začal reagovat na povel Action! Ale byl také okamžik, kdy už jsme řekli dost, tuhle scénu už opakovat nebudeme, chceme, aby to pořád bral jako hru.
Moc děkujeme za pomoc zejména Jitce Smadišové. Dále Romaně Hájkové a také Luďkovi Královi. Největší práci s Arrtíkem ale odvedla Nikky. Dokázala Arrtíka vést i uprostřed hromady lidí, celého štábu, při pohybu s koňmi a navíc v neznámém prostředí tak, že natáčení proběhlo krásně v pohodě. A také Arrtík se postupně dostával do role a řekl bych, že ho to docela bavilo a bezpečně poznal, že jdeme na plac natáčet. Naučil se rozeznávat jednotlivé pokyny ve vysílačce a bylo vidět, jak se těší. Moc mě překvapil, je to rozený herec.